Teraristika a korálovky Snake-Lampropeltis

Korálovky,Lampropeltis mexicana,Lampropeltis Pyromelana,teraristika,vlastní odchov,terária,líhně

Životní prostředí

Na rozdíl od ptáků a savců kteří jsou schopni migrovat,jsou hadi doslova "vydáni napospas" prostředí které je obklopuje.Protože jsou jejich životní prostředí velmi rozdílná,každý druh hada se během let vyvinul tak,aby přežil. Na jejich život a vývoj má vliv okolní teplota,světlo a množství vody.

Regulace tělesné teploty :

Zatímco savci,ptáci a další udržují tělenou teplotu vnitřními mechanismy,hadi jsou ekotermičtí. To znamená že svou tělesnou teplotu udržují pomocí vnějších zdrojů-především slunečního záření.
Pro většinu druhů se ideální tělesná teplota pohybuje kolem 30 stupňů Celsia.Při nižších teplotáchzačínají být hadi malátní a tělesné funkce se zpomalují. Vyšší teploty hady vyčerpávají,přehřátí je může dokonce zabít.
To jak hadi regulují tělesnou teplotu,závisí na místě kde žijí. V tropech se obvykle hadi nepotřebují vyhřívat. V chladných oblastech musejí naopak vyhledávat osluněná místa. To je z části také důvodem,proč jsou hadi v teplých oblastech početnější.
Pouze vysoce specializované druhy mohou přežít v extrémních podmínkách,existuje proto jen pár druhů,které obývají oblasti značně vzdálené od rovníku nebo vysokohorské polohy. Sem patří například mnou chovaný druh Lampropeltis Pyromelana Infralabialis.
Hadi kteří zde žijí,jsou po celé generace malí,neboť jen tak se jejich tělo rychleji prohřeje a ze stejného důvodu mají také tmavší zbarvení.
V zimě upadají do stavu klidu (zimního spánku) a ve většině případech rodí živá mláďata,neboť při vyhřívání zahřívají současně i vajíčka v těle. Vajíčka tak mají dostatek tepla potřebného k vlastnímu vývoji.
U pouštních druhů se často vyvinulo chování připomínající chování hadů z extrémních podmínek. Také pouštní druhy mohou být aktivní pouze po určitou část roku,zatímco horké měsíce tráví v podzemníchúkrytech,případně se na povrchu oběvují jen krátce v noci,kdy je nejchladněji. Tytéž druhy však mohou být v zimě aktivní přes den aby se vyhnuly nočnímu chladu. Pouštní hadi se často zdržují poblíž skalních výchozů nebo v kaňonech a různých úžlabinách,kde snáze najdou vodu a stín.
Podzemní a vodní hadi mají jen málo možností,jak regulovat svou tělesnou teplotu,obývají proto taková místa,kde jsou stále vysoké teploty,jejich typickým biotopem je například tropický prales.

Přežívání v chladu :
Hadi kteří zijí v nejchladnějších zeměpisných šířkách,se na zimu stahují do podzemních nor a úkrytů. Ale někdy se stane,že během pozdního podzimu nebo časného jara náhle poklesnou teploty a hadi ztuhnou na povrchu.Některé druhy produkují v takovém případě látku,která zabraňuje zmrznutí buněčné tekutiny a následnému poškození buněk krystalky ledu. V jejich buňkách se tak může na krátkou dobu proměnit více než 40% buněčné tkaniny v led.

Šetření energií :
Ektotermální hadi jsou schopni využívat omezené nebo sezóní zdroje potravy,neboť nepotřebují metabolickou energii k udržování tělesné teploty jako savci. Odhaduje se ,že hadům stačí k přežití necelých deset procent potravy,kterou potřebují ptáci nebo savci stejné velikosti. Mimoto jsou hadi v době,kdy je potrava nedostupná,schopni zpomalit až zastavit svůj metabolismus - v případě nutnosti i na dobu několika měsíců.

Hospodaření s tekutinami :
Jedním z prvků,ktery chrání hada před dehydratací organismu,je šupinatá kůže. Stupeň její vodopropustnosti závisí na původu hada. Druhy pocházející ze suchých pouštních oblastí se mnohdy dovedou před výparem velmi účinně ochránit,zatímco druhy z oblastí bohatých na vodu rychle hynou v okamžiku,kdy je jim voda nedostupná.Hadi také minimalizují plýtvání vodou při vylučování : močovinu vylučují v podobně bílé krystalické látky,obsahující jen takové množství tekutiny,které je nutné k jejímu rozpustění a vyplavení z těla.
Někteří hadi redukují výpar z těla tím ,že se stáčejí do pevných smyček,čímž zmenšují nechráněnýpovrch kůže.

Coiled snake

Určité  pouštní druhy se dokonce zdráhají syčet,neboť i prudký výdech je zbavuje tělesných tekutin. Místo toho se u těchto druhů vyvinuly buď drsné šupiny,jejichž vzájemným třením o sebe vydávají skřípavé varovné zvuky, nebo chřestítko,jaké mají na konci ocasu chřestýši.
Bradavičníci a mořští hadi žijící ve slané vodě se museli přizpůsobit k vyrovnání poměru soli a vody v těle. Ve spodní části tlamy mají speciální žlázy a koncentrovanou slanou vodu přenášejí do speciálních kanálků v okolí jazyka. POkud had vysune jazyk z tlamy,vynese i nepatrné množství slané vody.

 
Korálovky,Lampropeltis mexicana,Lampropeltis Pyromelana,teraristika,vlastní odchov,terária,líhně