Teraristika a korálovky Snake-Lampropeltis

Korálovky,Lampropeltis mexicana,Lampropeltis Pyromelana,teraristika,vlastní odchov,terária,líhně

Vývoj plazů

První hadi se podle našich dosavadních znalostí na Zemi objevili během křídového období před 100 až 150 miliony let.Dnes svět obývá přibližně 3000 různých druhů,které se v průběhu tisíciletí pravděpodobně vyvinuly z jedné skupiny ještěrů. Jejich vývoj a osídlení Země bylo vemi úspěšné – rozmanité druhy hadů obývají zcela odlišná životní prostředí a klimatické podmínky,žijí dnes prakticky ve všech částech světa.

 

Původ :
Hadi patří do skupiny živočichů známých jako plazi,v zoologickém systému jsou jejich nejbližšími příbuznými ještěři a dvouplazi (podzemní plazi připomínající na první pohled červy) , každý z nich tvoří samostatnou podskupinu řádu šupinatí – Squamanta.

První hadi se nejspíš vyvinuli ze skupiny ještěrů,kteří postupně ztráceli nohy,což bylo přizpůsobení podzemnímu způsobu života. prostředí pod zemí má za následek redukci nepotřebných končetin,ostatně tento vývoj stále pokračuje. Několik dosud přežívajících čeledí ještěrů má dodnes tendenci redukovat končetiny ze stejných důvodů,je však nepravděpodobné,že by se ze současných beznohých ještěrů vyvinuli hadi.

Nejstarší známý had je pozemní druh známý pod jménem Lapparentophis defrennei,
který žil na území dnešní severní Afriky před 100 až 150 miliony let.

Obrázek “http://paleopolis.rediris.es/cg/CG2003_A01_JCR-FE/images/TN_CG2003_A01_JCR-FE_Fig_02.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

 

Další rekord drží mořský druh hada Simoliophis, který se objevil přibližně před 100 miliony let a obýval mořské dno v okolí Evropy a severní Afriky.

Obrázek “http://paleopolis.rediris.es/cg/CG2003_A01_JCR-FE/images/TN_CG2003_A01_JCR-FE_Fig_03.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

 

Po těchto nálezech je vývojová řada přerušena,další druhy fosilních hadů,jejichž pozůstatky se nacházejí na celém světě,žili mnohem později,přibližně před 65 miliony let. Do té doby se však počty jejich druhů velmi zvýšily.Některé z těchto druhů náležejí do skupin které později vyhynuly,ale mnohé jsou blízce příbuzné dodnes přežívajícím druhům hadů z nejstarších čeledí vinejšovitých a hroznýšovitých.

Zatím však nebyly nalezeny pozůstatky zástupců nejprimitivnějších skupin slepanovců a slepákovitých hadů,neboť kostra jejich předchůdců byla příliš drobná a křehká na to,aby se zachovala.

 

 

Rozšíření :
Právě v době kdy se na světě objevovali první hadi,procházela Země dramatickými změnami „Stěhování kontinentů“,při nichž se oddělovaly a spojovaly jednotlivé kontinenty.
Protože je převážná většina hadů vázána na pevninu bez možnosti překonat oceán,měl pohyb kontinentů na jejich šíření obrovský vliv. Nejstarší a nejprimitivnější  čeledi hadů se ještě mohly rozšiřovat po celém spojeném prakontinentu,ale další postup současných čeledí je omezen tím,že jejich domov je obklopen oceánem..
Podíváme-li se tedy na současné rozdělení hadů,můžeme podle jejich výskytu odhadnout,kdy se vyvíjeli a jak se šířili.Je například jasné,že hadi žijící v Severní Americe jsou příbuznější druhům z Evropy a Asie než druhům z Jižní ameriky a jihoamerické druhy naopak mají blízko k druhům z Afriky a Madagaskaru. Tito hadi se pravděpodobně aktivně šířili krátce po té co se rozpadla Pangea a pradávný jižní kontinent Gondwana se oddělil od severní Laurasie.

Podobně zmije,které jsou všeobecně považované za vývojově nejmladší skupinu hadů,najdete ve všech teplých oblastech světa s výjimkou Austrálie. To napovídá,že se  vyvinuly v době,kdy byla Austrálie oddělena od zbývajících kontinentů.

 

                                   

 

Přesto musely některé druhy podnikat dlouhé cesty. například hroznýšovití hadi z Nové Guineje a okolních ostrovů pocházející ze západního pobřeží Jižní Ameriky. Na ostrovy je pravděpodobně zanesly mořské proudy na vyvrácených kmenech stromů,předpokladem k tomu byla i jejich schopnost přežít dlouhá období bez potravy.
Není ostatně vyloučeno,že byla na pobřeží jediná březí samice a z těchto skromných počátků vznikla nová populace hadů.

 

Rozšíření :
Vývoj mnoha rozmanitých druhů hadů,kteří se od sebe liší chováním i anatomií,byl ovlivněn především rozdíly v jejich prostředí,ať už proto,že se hadi šířili na nová odlišná území,nebo proto,že se měnila krajina kterou obývali. Hadi se přizpůsobují novým životním podmínkám,jednak proto,aby se vyhnuli přímé konkurenci s jinými druhy,jednak proto,aby využili všechny dostupné zdroje potravy a celý životní prostor.
Mohou měnit fyzický vzhled. Například rostou víc do délky,nebo se naopak zkrátí,jsou robustnější či štíhlejší,také zbarvení se mění v závislosti na prostředí.
Tímto způsobem se hadi šíří na nová místa a současně vytvářejí nové a nové formy již po tisíce generací. Přestože se většina druhů nestačí přizpůsobit včas a vymírá,ty,které se adaptují,mohou být tak úspěšné,že dokonce vytlačí původní druhy.Tento proces pokračuje až do dnešních dnů. některé populace hadů expandují na nová místa,jiné se naopak stahují ze svých původních areálů. Současný stav tedy není stálý,neustále se mění s tím,jak některé druhy přibývají a jiné naopak mizejí.

 

Konvergentní vývoj :
Prostředí v němž určitý druh žije,si vynucuje i určitý způsob života a chování,to se týká například pohybu,hledání potravy,ochrany před nepřáteli,hledání partnera či rozmnožování.V průběhu evolučního vývoje volí každý druh jiné řešení těchto problémů.
Občas se však stane,že některé nepříbuzné a vzdálené druhy žijí na místech s podobnými životními podmínkami a potýkají se,se stejnými problémy.U nich se pak vyvinuli i podobné  způsoby jejich řešení.
Tyto nepříbuzné dvojice či celé skupiny jsou typické tím,že se u nich vyvinul podobný vzhled a chování – odborníci tento jev nazvali konvergencí.
Oba podobné druhy přitom od sebe mohou oddělovat obrovské vzdálenosti.
Příkladů tohoto zajímavého jevu existuje celá řada.
například stromová krajta zelená z Nové Guineje a Austrálie a psohlavec zelený z Jižní Ameriky vypadají tak podobně,že je jen stěží rozlišíte. Oba tito stromoví hadi obývají prales a u obou se díky prostředí vyvinulo zelené zbarvení s bílými skvrnami. Oba se také při odpočinku zavěšují shodným způsobem na větve.

                                Krajta zelená nahoře a psohlavec zelený dole.  
               
http://www.gherp.com/kingsnake/scientific/boa_python/Corallus%20caninus%20becc.jpg

 

 

 
Korálovky,Lampropeltis mexicana,Lampropeltis Pyromelana,teraristika,vlastní odchov,terária,líhně