Teraristika a korálovky Snake-Lampropeltis

Korálovky,Lampropeltis mexicana,Lampropeltis Pyromelana,teraristika,vlastní odchov,terária,líhně

Výroba líhně

 Má první líheň z cyklu udělej si sám
                                                                                                                   ________________________________________


Dnes se budu věnovat stavbě líhně.V případě dotazů či nejasností se na mě samozřejmě obraťte.

Takže,jedná se o líheň vodní.Při pátrání po líhních obecně jsem se setkal s mnoha líhněmi,nicméně finanční nároky výrobců jsou mnohdy přemrštěné a díky tomu jsem dospěl k názoru ,že si líheň vyrobím sám.

Způsob funkce líhně je mi znám a vzhledem k faktu,že manuální zručnost mi naštěstí nechybí,neviděl jsem ve výrobě více méně žádný problém.

Nejdůležitější je,v líhni zajistit dostatečnou teplotu a vlhkost.tady vyvstává otázka jak tohoto docílit.Navštívil jsem tedy chovatelskou prodejnu pro chovatele akvarijních rybek a na vývěskové tabuli s inzercí jsem objevil co jsem hledal.Jedná se o termostat s regulací, topnými tělesy do vody a čidla hlídající teplotu vzduchu.Bohužel doposud a to pátrám po mnohých Zverimexech,se mi nepodařilo najít těleso které by bylo schopné vyhřát vodu,na cca 42 stupňů což odpovídá teplotě vzduchu cca 30 stupňů a skoro stoprocentní vlhkosti uvnitř líhně a zárověň by bylo schopné hlídat teplotu vzduchu uvnitř.Naštěstí v mnoha prodejnách s akvaristickými potřebami se tento set,který se vyráběl před cca 10 lety dá opravdu běžně jako použitý zakoupit.Zde je nákres zapojení (jde o názornost takže omluvte nedostečnou technickou stránku nákresu)

                                                                                            

                                                                                                         

Další důležitou věcí je substrát ve kterém se budou vejce líhnout.Já používám mech rašeliník.Mám výhodu že mi roste přímo za barákem.Tento mech má jednu obrovskou výhodu z mého pohledu a to,je natolik kyselý že se v něm nedrží žádná havěť a jeho neuvěřitelná schopnost pojmou obrovské množství vody a vlhkosti a přitom není mokrý.Zajistím tím tedy naprosto dokonale vlhké prostředí bez hrozby plísní.Nicméně po přinesení domů jej dávám tak na 45 minut vypékat do trouby na 50 stupňů.Vysušený ho poté dám do misek,v líhni si svou přirozenou vlhkost opět natáhne.Ono vypékání používám spíše jako preventivní opatření,pro můj osobní klid v duši,jak se říká.Mnoho teraristů používá k podobným účelům Vermikulit.Já s ním zkušenosti nemám nebudu Vám tedy popisovat jeho použití.Jinak rašeliník používám i běžně do terárií pro udržení vlhkosti.V každém teráriu mám místo kam rašeliník dávám a konkrétně Lampropeltiskám vyhovuje pro snůšky vajec.

A jdeme dál.Teď je potřeba si opatřit vhodnou nádobu na líheň.Já jsem zapátral v Tescu a v domácích potřebách jsem našel vhodnou nádobu na skladování potravin s bočními přiklápěcími pojistkami.Naprosto vhodná za cenu 150,-Kč.

Dále už jen několik drobností.V potřebách pro kutily,případně OBI atd.najdete a koupíte jenokomůrkový 5mm silný polykarbonát.Ten jsem použil jako izolační desku od vodní hladiny,na které jsou uloženy misky s vejci a kolmou stěnu nad uloženými vejci,které zabezpečují stékání vody zpět do líhně. Na vejce nesmí v žádném případě kapat voda!!!!!!

Nezapomeťe na teploměr který ukazuje teplotu uvnitř misek s vejci pro kontrolu správné teploty,vzhledem k jednotlivým teplotním požadavkům na líhnutí vajec.Vlhkost jsem já osobně nikdy v líhni nezjišťoval a myslím že nemusíte ani vy,pokud uděláte líheň dle mého návodu,je zaručena vlhkost ve výši 90-100 procent což je akorát vhodné pro líhnutí vajec.Pokud nevěříte použijte vlhkoměr.Ale i zběžné znalosti fyziky Vám napoví že mám pravdu.

Dále už pouze pár šroubků o délce cca 2cm,tavnou pistoli pro kutily,případně pájku a cín pro spojení drátů.Nyní už nic nebrání výrobě.

Můžete nebo nemusíte,to je na Vašem rozhodnutí použít větráček ze starého PC pro odvětrání líhně.Odvětrání je totiž dosti podstatné.Vejce dýchají a proto je nutné odvětrání.Já používám onen větráček vyndaný z PC.Připojen je pomocí zdroje z téhož PC a nastaven na minutové odvětrání 2x denně,za pomoci běžného časovače do zásuvky,který jsem zakoupil taktéž v Tescu,za cca 180,-Kč.V každé prodejně s PC díly jej zakoupíte a má to výhodu v tom,že veškeré díly jsou propojeny konektory které stačí jen zapojit do sebe ,strčit do zásuvky,zabudovat větráček samotný do nádoby a můžeme vesele odvětrávat (větrák zabudovat a otočit tak,aby lopatky foukaly směrem ven z líhně,tzn aby větrák nasával vzduch ze vnitř a foukal ho ven).Pokud si vzpomenete a dvakrát denně líheň na minutku otevřete je to pro Vás vcelku zbytečné,nicméně v tomto případě je třeba vyříznout do nádoby alespoň otvor pro samovolné odvětrávání.mě se osvědčilo odvětrání automatické,větrákem.Mohu klidně odjet i na několik dní a nic se neděje.Líheň funguje sama a naprosto automaticky,je potřeba jen hlídat hladinu vody.Mám vyzkoušeno že po celou dobu líhnutí se mi odpařují cca 3 cm,takže vodu po celou dobu líhnutí nedolévám.

Před samotným zapnutím líhně můžete líheň umístit do polystyrénové přepravky na potraviny kam se přesně vejde,a to v případě, že nejste schopni udržet v místnosti kde bude líheň umístěna,konstantní teplotu. Nemělo by totiž docházet v průběhu inkubace k výkyvu teplot uvnitř líhně a to více jak o 1 stupeň. A vzhledem k faktu, že teplotní výkyvy uvnitř líhně jsou nepřímo závislé na teplotě a výkyvech teplot kolem líhně,je udržení konstantní teploty v místnosti umístění líhně zásadní. Doporučuji proto umístění líhně do polystyrénu a vyvarujete se tím větším výkyvům teplot. Výkyv teplot má také, mimo jiné další aspekty,určitý vliv na počet zdárně vylíhnutých mláďat.

Na fotkách vše vidíte v reálu,což je dle mého názoru lepší než podrobný popis,každé činnosti zvlášť.


                          

                       

                      

                    

 

NEZAPOMEŇTE že čerstvě vylíhnutý had nesmí spadnout do vody,utopí se!!!! Proto základnu pro uložení misek vyřízněte naprosto přesně a precizně!!!! Mimo jiné to znamená,že hladina vody je pod podestou. Podesta je umístěna 2cm nad hladinou.

Takže,jak postavit líheň už je Vám známo,vlastní kabeláž k tělesům je na Vás,já mám vyřešeno jak je názorně vidět na fotkách.Líheň funguje bezproblémově,tak nezbývá než Vám všem popřát mnoho úspěšných odchovů.

________________________________________________________________

Brzy přidám i návod na výrobu líhně tzv.suché,respektive s horním vyhříváním.
Pracuji na ní právě v tuto chvíli a návod zde bude během následujích dnů.Líheň s horním vyhříváním je vhodná pro různě druhy plazů a to zvláště tam kde se neosvědčila líheň vodní,například vysokou úmrtností,případně nevylíhnutím zcela vyvinutých mláďat. ________________________________________________________________

Líhnutí vajec :


Desatero inkubace vajec plazů

Z ponatků teraristy Pavla Marhoula

Je těžkým zklamáním pro chovatele, toužícího po rozmnožení svých svěřenců, který se už cítil být na pokraji úspěchu, když vyhazuje do popelnice zplesnivělá oplozená vejce anebo vyprošťuje z páchnoucích vajec zcela vyvinutá, leč zcela mrtvá mláďata. A proto bylo na základě vlastních zkušeností sestaveno toto desatero

1. Kondice chovné samice
Naprosto nejdůležitějším předpokladem úspěchu je inkubovat vejce dobře utvořená, tedy od samice v dobré kondici. U kvalitních vajec už na detailech inkubace příliš nezáleží, nedostatečně utvořenému vejci naopak není pomoci. Samice musí být dobře živená (nikoliv však přetloustlá), nesmí trpět karencí vitamínů či minerálních látek. Proto především v období po páření a po kladení (zakládání příští snůšky) věnujeme její výživě zvýšenou pozornost a podáváme vitamíny A, D3, E a B. Důležitá je i psychická kondice. Po odpaření je zpravidla vhodné samici od samce oddělit. Ke kladení musíme připravit samici specifické podmínky: u některých ještěrů je nutné poskytnout dostatečnou vrstvu vlhkého písku; u hadů je vhodné umístit samici před kladením do sterilního prostředí.

2. Ošetření snůšky
Po nakladení doporučuji nechat snůšku oschnout. Jako prevenci proti plísním můžeme vejce pro jistotu ošetřit parami Faltanu. Nikdy se nepokoušíme očistit vejce od nalepeného písku, rašeliny, rašeliníku apod. Jedinou výjimkou, kdy se ukázalo správným vejce umýt, byla snůška kajmanů, znečištěná obsahem vajec rozšlapaných samicí. Slepené snůšky neroztrhávám.

3. Přenášení vajec
Nelíhneme-li si vejce doma, přenášíme je v malé nádobě vycpané naprosto suchou buničinou, toaletním papírem a podobně. Vejce, která mi někteří kolegové nosili v substrátu doslova mokrém jako bahno, se často nepodařilo zachránit.

4. Uložení vajec k inkubaci, substráty
Vejce ukládám do inkubátoru v dózách z umělé hmoty s průhledným víčkem s drobnými větracími otvory, které postačí k zajištění dostatečné cirkulace vzduchu. Na použitém substrátu příliš nezáleží - vcelku s dobrým výsledkem jsem vyzkoušel např. aktivní uhlí, perlit, písek, rašeliník...; jako nejlepší se mi jeví křemelina, pemza a vermikulit. Na molitanu mi vejce mokvala. Vejce ještěrů a hadů nezahrabávám, pouze je volně pokládám - jednotlivě, aby se navzájem nedotýkala - na povrch substrátu. Podle mých zkušeností v přírodě tito plazi také snášejí zpravidla do různých dutin či pod kameny. Jedině vejce želv a krokodýlů zcela zahrabávám. S vejci během inkubace zásadně nemanipuluji.
Použitý substrát přelévám vařící vodou, vypaluji v chemické peci a znovu používám.

5. Vlhkost substrátu
V příliš vlhkém substrátu odumírají vejce dříve než v příliš suchém. Indikátorem správné vlhkosti je filtrační papír, který by se měl po položení na povrch substrátu mírně zkrabatit. Pokud se nasákne vodou a je zcela mokrý, musíme vlhkost snížit dosypáním suchého substrátu; v nadměrném suchu se filtrační papír nezmění. Správná vlkost se v dózách udrží asi po 2 měsíce; při delších inkubačních dobách musíme dolévat převařenou vodu.

Má-li vejce špatně utvořenou skořápku, takže přes ni můžeme vývoj zárodku sledovat jako Dietlův seriál ("televizní vejce"), inkubujeme je v sušším prostředí - jinak by zplesnivělo.

6. Teplota
Inkubační teploty, vhodné pro jednotlivé druhy plazů, se mohou poněkud lišit. Pro většinu druhů je vhodné rozmezí 27 - 30 °C (viz tabulka).

7. Inkubátor
Ze všech variant, které jsem vyzkoušel, se mi nejlépe osvědčilo toto jednoduché řešení: polystyrénová krabice s topným kabelem ve stropě (kvůli kondensaci vody), vylepená zevnitř hliníkovou fólií a se zcela utěsněnými dvířky. Dózy s vejci jsou postaveny na mřížovitých policích. Teplotu udržuje spínací teploměr s přesností na l °C. Za velmi nevhodné považuji veškeré zdroje vlhkosti uvnitř inkubátoru, jako jsou vodní lázně apod., které jen podporují bujení plísní a jejich invazi do vajec. Inkubátor kontroluji minimálně 2 - 3x týdně.

8. Potlačení plísní
Při slabém zaplísnění postačí poprášení 2% Faltanem v Al2O3. Proti silnému bujení je nutné nasadit Propolis rozpuštěný v lihu, kterým lze potřít až 2/3 povrchu vejce.

9. Sledování vývoje vajec
Abychom věděli, jestli jsme vejcům poskytli ty správné podmínky, musíme jejich zdárný či nezdárný vývoj stále pozorovat.

U vajec želv a krokodýlů se do 3 dnů objeví bílý příčný pruh, který nám signalisuje "nastartování" vývoje vejce. Pruh se postupně rozšiřuje, až je nakonec vejce celé bílé.

Vejce většiny ještěrů zvětšují v průběhu první poloviny inkubace svůj objem a velmi výrazně se nafukují (velmi nápadné např. u ještěrek rodu Takydromus) a postupně tmavnou (výjimky: např. Anolis bartschyi).

Hadí vejce svůj objem příliš nezvětšují, a nejsou-li to zrovna "televizní vejce", nelze ani pozorovat žádné výraznější změny barvy.

10. Citlivá asistence při líhnutí mláďat
Jak poznáme, že se mláďata již brzy vylíhnou ?

  • Vejce kajmanů začnou 2 dny před lihnutím kvákat.
  • Naproti tomu želvy se bohužel neozývají vůbec.
  • Hadí vejce zpravidla před líhnutím splasknou. Výjimkou jsou druhy s mimořádně pevnou skořápkou, která tvar vejce udrží až do líhnutí (Elaphe taeniura).
  • Vejce ještěrů před líhnutím příliš splasklá nejsou.

Plazí mláďata prořezávají skořápku vaječným zubem na špičce horního rtu. Několik hodin po líhnutí zub mizí.

Vývoj mláďat z jedné snůšky nebývá zcela rovnoměrný; u hadů je běžný rozptyl vylíhnutí všech sourozenců cca 4 dny. Mláďata, která se vylíhla výrazně později než ostatní, bývají slabší. V případech, kdy se celá snůška musí vylíhnout najednou (krokodýli - vyhrabání samicí, ovoviviparní druhy, např. Epicrates angulifer) se stává, že se část mláďat narodí se žloutkovým vakem, který se postupně vstřebává.

 
Korálovky,Lampropeltis mexicana,Lampropeltis Pyromelana,teraristika,vlastní odchov,terária,líhně