Teraristika a korálovky Snake-Lampropeltis

Korálovky,Lampropeltis mexicana,Lampropeltis Pyromelana,teraristika,vlastní odchov,terária,líhně

Rozmnožování

Většina hadů žije samotářským způsobem života a tak se do kontaktu s vhodným partnerem k páření nedostane příliš často.Aby zvýšil svou šanci úspěšně se rozmnožit,vyvinula se u hadů neobvyklá schopnost oddálit po páření vlastní oplodnění.
Samičky mohou uchovávat spermie až do doby,kdy nastanou nejpříznivější podmínky pro vývoj jejich potomstva.Takto svým mláďatům dávají lepší šanci na přežití. Většina druhů hadů klade vajíčka,ale některé rodí živá mláďata,která se z vajíček líhnou ještě v těle matky.

Námluvy :

Přestože se některé druhy hadů páří několikrát po sobě se stejným partnerem,ve většině případů si samec po páření hledá další samici. Také samice se mohou ihned v zápětí spářit s jiným samcem,a tak se může stát,že se v jednom vrhu vyskytnou mláďata různých otců.
V době rozmnožování hledají hadi partnera nejrůznějšími způsoby. Některé druhy zimují společně v podzemních norách,v nichž se může shromáždit až několik set hadů. Tyto druhy se obvykle páří brzy na jaře,většinou ihned poté co se probudí,ještě než se rozptýlí do okolí.

http://www.gov.mb.ca/conservation/wildlife/images/mating_ball2.jpg     Snake mating ball in trees
Samci některých druhů včetně mamb,zmijí a většiny na severu  žijících hřestýšů spolu o samice bojují.
Při vzájemném souboji se samci proti sobě vztyčují a ovíjejí se kolem sebe přední částí těla ve snaze přitlačit soupeře k zemi. Tyto pohyby jsou tak elegantní,že je pozorovatelé kdysi považovali za hadí tance. Také se stává,že jeden z hadů,obvykle ten větší,přiměje soka k útěku. Vítěz se pak může spářit se samicí,která obvykle stočená čeká někde poblíž.
U tropických druhů,které nezimují hromadně,se předpokládá,že jeden druhého najde spíš náhodou,případně podle pachové stopy,kterou za sebou zanechávají a usnadňují tak vzájemné dohledání.



Oplodnění :
Oplodnění může následovat buď krátce po páření,nebo může samice sperma ve svých vejcovodech uchovat. Určité druhy,které nají vzhledem ke klimatickým podmínkám velmi krátké období aktivity,se mohou jeden rok spářit a další rok rozmnožit. Například Chřestýš Crotalus willandi se páří v létě,ale oplozená vajíčka se nezačnou vyvíjet dříve než příští jaro. Tyto druhy se proto rozmnožují pouze jednou za dva roky,někdy i v delších intervalech.
Někteří vodní pomalu se pohybující bradavičníci rodu Acrochordus jsou možná nejpomaleji se množící hadi,mezi kednotlivými vrhy mají přestávku deset i více let.

                      Yellow-lipped sea krait (Laticauda colubrina) in southwest Palawan, Philippines. Sea kraits inhabit two worlds, the sea and the land. They feed in the sea on eels and have several adaptations for swimming and diving not found in terrestrial snakes. However, they return to land for digestion of food, sloughing their skin, mating and laying eggs. This is the largest species of sea snake, and known to occur in high densities on small tropical islands. Dr. Zoltan Takacs.

Druhy z oblastí,v nichž jsou výrazná roční období,jako je léto a zima,nebo období dešťů a sucha,zajišťují,aby se mláďata rodila v nejpříznivějším čase,obvykle v době,kdy je hojnost potravy,zatímco tropické druhy se mohou množit průběžně celý rok.

Hadi kladoucí vajíčka :
Většina hadů klade vajíčka. Vajíčka jsou ponechána v péči počasí,kladou je proto především druhy žijící v tropickém a subtropickém pásmu.
Hadi obvykle kladou vajíčka na místa,která mohou zaručit stabilní podmínky pro jejich vývoj,trvající často i více než tři měsíce. Některé druhy zahrabávají svá vajíčka do písku nebo písečné půdy,jiné pro ně vytvářejí komůrky pod kameny či kusy skal. Přednostně vyhledávají mrtvou vegetaci či tlející dřevo,do kterého se jim dobře hloubí nory a které má skvělé izolační vlastnosti,tlením dokonce vyvíjí i vlastní teplo a udržuje stálou vlhkost. Vlhká místa potřebují vajíčka proto,že jejich skořápky jsou tenké a prodyšné,takže mohou v průběhu embrionálního vývoje absorvovat vodu a kyslík.  
          
                         
                         
Množství vajíček ve snůšce zavisí na velikosti druhu a velikosti matky. Jejich počty mohou kolísat od jednoho až po sto - tak velké množství vajíček kladou například velké krajty,jako je krajta tygrovitá Python Molurus ,africká krajta písmenková Python sebae ,nebo krajta mřížkovaná. 
                                                                    
                           

 

Hadi živorodí :
Mláďata živorodých hadů se vyvíjí v těle matky. Ta nosí vyvíjející se vajíčka ve vejcovodech,namísto aby je vykladla. Samice se aktivně vyhřívá na sluníčku,čímž zvyšuje svou tělesnou teplotu a zároveň urychluje vývoj nenarozených mláďat. Není náhodou,že zmije,které jsou často živorodé,prospívají v horských podmínkách nebo v extrémních zeměpisných šířkách s podnebím příliš chladným pro ostatní hady.

F986 B41 - Gaboon Viper, 3-inch plastic

Vodní druhy včetně většiny mořských hadů jsou živorodí,neboť jen zřídka vycházejí na břeh.Podobně rodí živá mláďata i stromoví hadi,neboť se tak vyhnou nutnosti sestupovat na zem,kde jsou mnozí z nich bezbranní.
Mezi nejplodnější živorodé hady patří dva druhy  zmijovitých,zmije útočná a křovinář aksamitový Bothrops asper , a tři druhy užovkovitých - užovka proužkovaná,užovka mississippská Nerodia cyclopion a jihoafrická užovka Psaudaspis cana.
Všichni tito hadi mohou mít v jediném vrhu i více než 100 mláďat,rekord drží zmije útočná se 157 mláďaty.

http://www.fototime.com/4E2B5E5E3C5780A/standard.jpg


A jedna rarita na závěr........

Existují také jednopohlavní hadi :
Pro úspěšné rozmnožení se nemusejí všechny druhy hadů pářit.
Slepák Ramphotyphlops braminus,



původně známý z Indie a jihovýchodní Asie,který však byl v poslední době objeven v dalších teplých oblastech včetně jižní Afriky a Austrálie,je jediný partenogeneticky se množící had.
U tohoto druhu se vyskytují pouze samice. Ještě dříve než hadi dospějí, začnou všichni jedinci klást oplozená vajíčka aniž by se před tím pářili.
Ze všech nakladených vajec se později vylíhnou samičky,které tak jsou klony svých vlastních matek.
Obecně jsou partenogenetické druhy v určitém období velmi úspěšné,ale v dlouhodobějším časovém horizontu,jim chybí genetická variabilita,která by jim umožňovala přizpůsobovat se změněným životním podmínkám.


 
Korálovky,Lampropeltis mexicana,Lampropeltis Pyromelana,teraristika,vlastní odchov,terária,líhně