Teraristika a korálovky Snake-Lampropeltis

Korálovky,Lampropeltis mexicana,Lampropeltis Pyromelana,teraristika,vlastní odchov,terária,líhně

Jedovatí hadi

Slovo had navodí každému okamžitě představu jedovatého hada,přestože jejich počet je jen zlomkem v celkovém množství. Člověka může ohrozit přibližně 250 hadů - to je méně než jedna desetina všech známých druhů - a z nich lze za smrtelně nebezpečné považovat pouhých 50 procent.
Jedovatí hadi náležejí do čtyř čeledí.
V čeledi zemězmijovitých,korálovcovitých (kobry a jim příbuzní) a zmijovitých jsou jedovatí všichni zástupci,zatímco mezi užovkovitými je jedovými žlázami vybavena přibližně třetina druhů.

Tvorba jedu :

Hadí schopnost produkovat jed se prvotně vyvinula k přemáhání kořisti,přestože jej hadi používají i v sebeobraně. Jed vzniká v přeměných slinných žlázách a je směsí proteinů a enzymů,které původně napomáhali při trávení kořisti. Čím silnější trávící šťávy,tím silnější jed,takže rozdíl mezi nejedovatými a jedovatými hady není moc výrazný.
Obecně lze říci,že hadi zařazení mezi jedovaté jsou vybaveni specializovanými zuby,s jejichž pomocí vpravují jed hluboko do těla kořisti,protože existuje i několik druhů hadů,které tyto zuby nemají a přesto jed vytvářejí.

http://www.kostich.com/snake%20strike.JPG

Jedovatost :
Účinek jedu se u různých druhů hadů liší.Nejsilnějším jedem jsou vybaveny
druhy, které  se živí rychlou kořistí. Tak například jed některých mořských hadů patří k             nejprudším na světě,neboť se živí korálovými rybami,které by snadno unikly,pokud
by  jed  nezapůsobil  rychle.
Někteří hadi mají specializovaný typ jedu,který působí především na určitý druh kořisti - může učinkovat třeba na ještěrky,ale neškodí ptákům stejné velikosti.
Mezi pozemními hady jsou za nejjedovatější považováni australský tajpan Oxyuranus  microlepidotus, mamba černá Dendroaspis polylepis a kobra královská Ophiophagus hannah.

 

  http://www.amphibiancare.com/frogs/gallery/images/brookfieldzoo/11.jpg

Přestože každoročně zabijí jen nepatrný počet lidí,protože jsou vzácní,a pokud nejsou zahnáni do úzkých,nejsou příliš agresivní jsou považováni za nejjedovatější hady na zemi.
Naproti tomu taková zmije paví Echis carinatus má mnohem slabší jed,přesto působí smrt velkého počtu lidí ročně.

 http://www.snakesociety.nl/X10-fotogalleries/X10-galleries/echis/echis-carinatus-02.jpg

 Ne všechny jedy mají stejný účinek. Kobří jed je charakteristický tím,že zasahuje nervovou soustavu (neurotoxin),zatímco jed zmijí rozkládá krevní buňky (hemotoxin).
Neurotoxiny mají rychlejší účinek a oběť paralizují.
Hemotoxiny působí pomaleji,smrt nastává rozsáhlými krevními výrony nebo srážením krve.
Mořští hadi a několik australských korálovcovitých hadů vytvářejí myotoxiny,jedy,které působí na svalovinu.
Pouze jediný druh může mít více než jeden typ jedu.Některé populace chřestýše mohavského Crotalus scutulatus disponují širokospektrým  neurotoxinem,zatímco jiné jsou převážně hemotoxické.



Uštknutí kořisti :
Způsob,jakým jedovatí hadi uštknou svou kořist,se liší druh od druhu.Příslušníci čeledi zmijovitých obvykle stáhnou zpět přední část těla  a vytvoří jakési esíčko,z něj pak prudce vyrážejí hlavou vpřed k úderu.
Současně široce rozevírají tlamu a vztyčují dlouhé jedové zuby,takže jejich hroty míří vpřed.
Hadi z příbuzenstva kober se do své oběti zakusují několika rychlými krátkými kousnutími,zatímco někteří další útočí příkladně stranou,tak zvaným bočním útokem a to hlavně proto,že číhají na svou kořist v úzkých norách,v nichž je nedostatek prostoru pro normální úder.tyto druhy mají přizpůsobené přední jedové zuby tak,že je mohou pootočit a vysunout po straně tlamy,aniž ji otevřou.Loví tím způsobem,že proklouznou hlavou podél kořisti a rychlým pohybem do strany či zpět ji bodnou.

Vstříknutí jedu :
Většina jedovatých hadů je vybavena prodlouženými jedovými zuby,které jsou opatřeny kanálkem nebo rýhou s jejichž pomocí jed rychle a účinně vpraví do těla oběti. Jedové zuby mohou být v zadní nebo v přední části hadí tlamy. Hadi se zadními jedovými zuby musejí svou kořist nejprve uchopit,aby ji mohli vpravit do těla jed. Posunují proto kořist dozadu,teprve pak ji kousnou a do hluboké rány vpustí jed.
Pokud se kořist zmítá,může ji had během žvýkání uštknout opakovaně. Tento způsob zabíjení kořisti většinou není nebezpečný lidem.Přesto již několik hadů se zadními jedovými zuby způsobilo smrt člověka.
Užovkovití hadi vybavení zadními jedovými zuby produkují jed v přeměnných sliných žlázách známých pod názvem Duvernoyovy žlázy.
Hadi s předními jedovými zuby mohou svou kořist ihned po uštknutí pustit,takže se nevystavují nebezpečí,že je jejich oběť poraní. Ta rychle podlehne účinkům jedu a nemůže prchnout daleko,had ji proto snadno sleduje z bezpečné vzdálenosti.

 

 
Korálovky,Lampropeltis mexicana,Lampropeltis Pyromelana,teraristika,vlastní odchov,terária,líhně